DO SANTIAGA DE COMPOSTELA

Pláně kolem Sahagúnu (28. srpna 2012)

Během noci začalo pršet. Už ani nevím, jak dlouho jsme nezažili déšť. Určitě po přechodu přes Pyreneje, tak den či dva po odchodu z Roncesvalles. Brzy ráno však bubnování kapiček o náš stan ustalo a rozhodli jsme se vstát hned za úsvitu. Posnídali jsme zbytek pomeranče, složili stan a vypravili se na cestu tzv. pustinou. Nejednalo se o poušť v pravém slova smyslu, ovšem vzhledem k charakteru oblasti trpící nedostatkem vody, k poušti se začínala blížit.


vosí hnízdo na lampě

Dneska jsme mířili do Sahagúnu, města proslaveného pro architektonický a dekorativní styl budov Mudejarů. Jinak název města vznikl podle benediktýnského opatství Saint Facundus.

Dnešní den vítr na sebe až tolik neupozorňoval, to spíše slunce. Začínalo pražit ostošest. Při procházení vískami jsme si všímali na různých stavbách zvýšeného znázorňování symbolu templářského kříže a výjevy historických postav. Pro nás většinou neznámých.
Nakonec jsme stanuli na předměstí Sahagúnu, poté pokračovali přes centrum a zastavili se.

Zvolili jsme kamenný plácek pro vaření. Je čas na oběd a pro dnešek se šéfem kuchařem stávám já.
Když jsme dojedli a na chvíli si odpočinuli, prošli jsme si město. Orientální styl se nezapře. Však posuťte sami.

Na noc jsme se schovali za kopec za městem. Předtím jsme si ještě nakoupili zásoby. Vodu jsme se rozhodli nedoplňovat, protože podle mapy bychom měli následující den v dopoledních hodinách dorazit ke studánce (resp. poutnickému odpočívadlu, u kterého zdroj pitné vody bývá).

Sdílejte prosím, pokud se vám má tvorba líbí.
Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin