POESIE

(ovšem, když ztratíte…. – hledáte a třeba i jednou naleznete)

Hledaný a nalezený sen

 
Víš, co je sen?
A víš, co tě vábí?
Však světlo není den
a léto není babí.

Víš, co je déšť?
A víš, kdo v něm zpívá?
Nevidíš, vem to néšť,
vždyť srdce tvé se dívá!

Víš co tě hřeje?
A víš, co tě hladí?
Srdce tvé okřeje
a mysl to omladí.

S posledním paprskem
světla ubývá a den mizí.
S poslední skrytou nadějí,
vzdálené, blízké i cizí,
rozcuchané vlasy vlají
a paprsek světla odchází
usínat i probouzet se steskem.

Znáš snářovu barvu očí?
A melodii jeho srdce?
A jak husté má asi obočí?
Zní jeho hlas tak měkce?

Tak co, příteli z řad.
Našel jsi svou hvězdu?
Cestoval jsi za mokřad?
Až ke královskému městu?

Znáš melodii hranou
z rosných not tkanou
na jehličí zapsanou
tóny,
které na mysl tanou?

Už rozumíš?
Tak se neboj
a běž.
Brzy zase ucítíš.

Sdílejte prosím, pokud se vám má tvorba líbí.
Share on Facebook
Facebook
8Share on Google+
Google+
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

3 komentáře u „POESIE

  1. Pěkné básničky. Myslím si, že by nebylo špatné pokusit se některé z nich zhudebnit. Ta rytmičnost je totiž u některých básní natolik výrazná, že to zhudebnění člověku během čtení ihned vytane na mysli… 🙂 Mohly by vzniknout celkem zajímavé písně. 😉 Jinak musím pochválit celý web, jen tak dál!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.