POESIE

(jednu listopadovou sobotu [2012] jsem odpočíval po výpravě zachumlán ve spacáku a na chvíli se zadíval z okna, když začaly padat vločky, a jako přišly, tak i vzpomínky nedaly na sebe dlouho čekat – jedna zvlášť)   

VLOČKA

Vzpomínáš na ně?
Skákaly a tancovaly,
ve větru si hrály.
Vzpomínáš marně?

Štokrle vedle štokrle,
ve spacáku zachumlán,
dlouhovlasý pán.

Za sklem činí pukrle,
rozpustilá slečna,
za pozornost vděčna.

Tancuje či poletuje?
Mezi listy, v zahradě,
či ve vzdušném hradě.

A teď, právě se zastavila!
Na muže by se zadívala,
kdyby obličeje mívala.

Přesto ji zřetelně slyšel.
Oddělen sklem a časem.

Vzpomínku zanechal, odešel.
Kam? Nedaleko, za hlasem.

 

 

 

Sdílejte prosím, pokud se vám má tvorba líbí.
Share on facebook
Facebook
0
Share on google
Google
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
0